Studenti muzikálu a činohry z JAMU nastudovali hru Zítra to spustíme od Václava Havla
Ve hře Zítra to spustíme vypráví její autor Václav Havel o událostech noci z 27. na 28. října 1918. Třicet let starý text nyní v režii Ivo Krobota nastudovali studenti absolvujícího ročníku muzikálového herectví a prvních ročníků činoherního a muzikálového herectví Divadelní fakulty JAMU. Inscenace neobvykle obsazená bezmála třemi desítkami účinkujících bude mít premiéru ve čtvrtek 18. října v 19 hodin ve školním Divadle na Orlí.
Hra je věnována Aloisi Rašínovi a dramatickým událostem zmiňované noci, jež předcházely vyhlášení samostatnosti republiky. Pro Havla netypický text vznikl rok před listopadovou revolucí a na objednávku Petra Oslzlého, stávajícího rektora JAMU. Scénář autor napsal pro scénickou revui ROZRAZIL – 1988 (O DEMOKRACII) brněnského Divadla Na provázku a HaDivadla.
„Obavy o osud republiky stoleté nejsou nyní o nic menší než o tu, která se v roce 1918 rodila,“ komentuje nadčasovost textu režisér Krobot. Ten svoji inscenaci vnějškově neaktualizuje, spíše klade důraz na jisté významové akcenty. Havel text napsal u příležitosti 70. výročí vzniku republiky v roce 1988, žánr i forma hry jsou velmi vhodné právě pro studentské divadlo. Hra se totiž z havlovské divadelní poetiky vymyká, nese prvky publicistického dramatu a je založená na hravosti a komunikaci s diváky. Kombinuje fakta s fantazií, používá prvky grotesky, komentuje děj, umožňuje improvizaci, nadsázku – to vše jsou podle Krobota výzvy, které mohou oslovit mladé divadelníky ale i diváky právě dnes.
Text podle režie jeho mladé svěřence nejvíce oslovil možností prověřit si svoje herecké schopnosti na scénáři nezvyklém nejen pro absolvující studenty muzikálu. Zřetelným důraz režie klade na manipulovatelný dav v podání zhruba dvaceti činoherců i studentů muzikálu z prvního ročníku. Nejen tento mohutný dvacetičlenný sbor ale celá inscenace byla výzvou také pro dva choreografy Davida Strnada a Laďku Košíkovou, kteří od jakoby typicky muzikálové choreografie postupují až ke groteskním sokolským a folklórním číslům. „Samotné repliky i texty písní jsou natolik inteligentní, poetické a krásné, že není nutné tvořit jakoukoli pohybovou vatu či dovysvětlovat, co by divák nepochopil. Je zážitkem s takovými texty pracovat, hovořit o jejich významu a znovu si uvědomit jejich sílu a především až děsivou nadčasovost,“ uvedl choreograf David Strnad.
Výprava Krobotovy inscenace se ponese v duchu groteskního vidění známého výtvarníka Rostislava Pospíšila. V své původní hudbě Zdeněk Kluka zase využívá citace od slavných dvojic, jako byli Voskovec a Werich, Suchý a Šlitr ale jde třeba až k Hašlerovi.
Havlova hra byla poprvé ve společném projektu Divadla na provázku a HaDivadla uvedena 21. října 1988. Do Brna na ni podle vzpomínek rektora JAMU Petra Oslzlého přijela tehdy i Olga Havlová. Děj se odehrává se v bytě pražského právníka Aloise Rašína. Autor zkombinoval historická fakta s vlastními dohady a komentáři. Podle režiséra Krobota divadelníci užili nyní i fakta, která nebyla v roce 1988 k dispozici a která by stejně v té době nemohla z jeviště zaznít.
Nejbližší repríza inscenace se uskuteční následující den po premiéře, dále při slavnostním uvedení 27. 10 ., poté 30.10., 31.10., 1.11. a 13.12. nebo 14. 12.
Mgr. Luboš Mareček, Ph.D.
